neděle 25. března 2012

Výběr filmu na promítání 29. 3.

Začátek 18:00
Téma:

Poetický realismus

- směr ve francouzské kinematografii druhé poloviny 30. let 20. století, který vytváří vlastní svět
připomínající skutečnost, ale poznamenanou nostalgickou atmosférou. Převládajícím rysem těchto
filmů byla nevíra v budoucnost, fatalismus, bezradné čekání na blížící se katastrofu. Jejich hrdiny
se stali lidé osamělí a ukřivdění, vyděděnci společnosti, jimž se život z nějakého důvodu nevydařil.
Pesimistický životní pocit, vyplývající z předválečné úzkosti, našel odraz zejména ve filmech Juliena
Duviviera, Jeana Grémillona, Jacquese Feydera, Jeana Renoira a Marcela Carného.

Zdroj: NFA

Den začíná - Marcel Carné (CSFD)

Stěžejní film poetického realismu v režii Marcela Carného s Jeanem Gabinem v hlavní roli. Příběh
obyčejného dělníka dohnaného okolnostmi k vraždě…

Nábřeží mlh - Marcel Carné (CSFD)

Na scénáři se mimo režiséra podílel i Jacques Prévert a v dnešní době již patří mezi klasiku světového
filmu. Tento snímek je často považován jako vrcholné dílo herce Jeana Gabina.

Pravidla hry - Jean Renoir (CSFD)

Morálka, city, opravdovost - co v životě má smysl?
To nejlepší co Jean Renoir ve své kariéře vytvořil.


pondělí 19. března 2012

Výběr filmu na promítání 22. 3.

Začátek 18:00
Téma:


Jim Jarmusch
Nezávislost v duši, v životě, ve filmu. Oproštěný - čistý pohled.

Jan Trnka

Mrtvý muž (CSFD)

Bill Blake putuje k západním hranicím Ameriky někdy v druhé polovině 19. století. Cestuje vlakem napříč zemí za prací a když neuspěje, stává se po sérii nehod štvancem. Zbloudilý a ošklivě zraněný se setkává s velmi podivným, odevšad vyobcovaným indiánem, který se jmenuje Nikdo. Příběh, díky Nikomu, zavádí Billa Blakea do komických a nebezpečných situací. Zatažen do světa plného krutosti a zmatku, otevírá Bill oči. Jako by se ponořil do odlesku zrcadlové stěny a vynořil se v dosud neznámém světě, který existuje na druhé straně zrcadla. (oficiální text distributora)
zdroj: http://www.csfd.cz/film/4742-mrtvy-muz/

za použití Ctrl + c - Ctrl + v, vytvořil Jan Trnka


Ghost Dog - Cesta samuraje (CSFD)
Ghost Dog je postmoderní krimi film, který v sobě s přirozenou samozřejmostí mísí nepřeberný počet kulturních a pop-kulturních prvků. Hlavní hrdina je Afro-Američan žijící podle filozofie Japonských samurajů, který pracuje jako nájemný zabiják pro Italské gangstery. Jako zdroj inspirace je označován snímek francouzský snímek Le Samouraï z roku 1967.


Kafe a cigára (CSFD)
Zajímavá série příběhů lidí, kteří pijí kafe, kouří a debatují. Ve filmu se také objevuje nevšední skladba herců a muzikantů.


neděle 11. března 2012

Výběr filmu na promítání 15. 3.



Začátek 18:00
Téma:



Film ve Výmarské republice


Výmarská republika (1919-1933) - první demokratické zřízení na území Německa, těžká doba plná
protikladů a extrémů. Hyperinflace, hospodářská krize, sociální a politické nepokoje. S tím vším se
nechtěná republika musela těžce a ne vždy úspěšně vyrovnávat. Tragickým koncem byl rok 1933, kdy
se legální cestou stal Adolf Hitler říšským kancléřem.

Přesto ji však můžeme bez nadsázky nazvat jako zlatý věk německé kultury, ale hlavně filmu, který byl
v tomto období jedním z nejprůbojnějších. Většina lidí nejspíš zná sci-fi velkofilm Metropolis (r. Fritz
Lang), to je ovšem jenom zlomek neuvěřitelně žánrově i stylově bohaté německé tvorby.

Ve dvacátých letech dosáhla německá kinematografie prvního vrcholu, kdy se tady prolínalo několik
uměleckých směrů. Expresionismus - extrémní stylizace scén, pokroucené vidění reality (stěžejní
dílo je Kabinet doktora Caligariho z roku 1919, který bezpochyby ovlivnil mnoho budoucích filmařů,
stačí si vzpomenout na Burtonova Střihorukého Edwarda), Kammerspiel („komorní hra“ – realistický
protiklad expresionismu, film Poslední štace z r. 1924 s hvězdou první velikosti Emilem Jannigsem
v hlavní roli), Nová věcnost (také se jí říká „filmy ulice“ – sociální a politická kritika doby, film Ulička,
kde není radosti z roku 1925, kde zazářila Greta Garbo). Specifický žánr představují „Horské filmy“,

popisující romantickou krásu hor, lyžování a alpinismus. V tomto žánru se formovala budoucí Hitlerova
oblíbenkyně Leni Riefenstahlová. Významnou složkou byly i dokumentární a avantgardní filmy.

Walter Ruttmann, nebo Lotte Reiniger jsou dnes již ve svém oboru pojmem. Mezi další významné
režiséry této doby se řadí F. W. Munrau, G.W. Pabst, Josef von Sternberg a mnozí další. O nich si
povíme více až před promítáním.

Druhý, ale velmi krátký vrchol nastal s nástupem zvuku, tzn. někdy kolem roku 1930, kdy o sobě
Německo dalo vědět prostřednictvím filmů, jako je Modrý Anděl s Marlene Dietrich, Vrah mezi
námi Fritze Langa, nebo Dívky v uniformě Leontiny Saganové. Tento rozkvět zastavil rok 1933, který
znamenal konec nejen zlaté éry, ale i demokracie.

Michal Hančák


Mädchen in Uniform - Leontine Sagan
 (CSFD)


Nejúspěšnější německý film roku 1931 je především zaměřený proti autoritám, nicméně se zde
vyskytují i náznaky lesbické tématiky.




Die Abenteuer des Prinzen Achmed - Lotte Reiniger 
(CSFD)


Film Lotte Reinigerové je inspirovaný čínským stínovým divadlem a je natočený na motivy pohádek
Tisíce a jedné noci. Jedná se o nejstarší dochovaný animovaný dlouhometrážní film.




Der Golem, wie er in die Welt kam - Carl Boese, Paul Wegener
(CSFD)

Třetí hororový film o Golemovi od  Paula Wegnera, kde se dozvíte, jak to všechno začalo.




sobota 3. března 2012

Výběr filmu na promítání 8. 3.

Začátek 18:00
Téma:

Propaganda

Film je velmi mocné médium, které umožňuje tvůrcům komunikovat jejich
vize a myšlenky divákům značně efektivním způsobem. Věrnou reprodukcí
obrazu, pohybu, a zvuku vytváří dojem bezprostřednosti, který při
použití vhodných výrazových prostředků snadno vstupuje do naší
reality. Film je tak od svého vzniku často využívám jako prostředek
ideologického formování mas. Tato manipulace probíhá na mnoha
úrovních, z nichž většinu si vůbec neuvědomujeme. Filmy, které běžně
sledujeme v televizi, v nás svým zpodobněním nejrůznějších sociálních
interakcí zakořeňují vzory a očekávání fakticky se tak podílejí na
našem sociálním a psychologickém vývoji.

V našem filmovém klubu se však v následujícím promítání zaměříme na
filmy, které výrazně překračují podvědomé působení a stávají otevřeným
a agresivním nosičem propagandy. Filmy tohoto typu se většinou v
divácích snaží vyvolat nenávist nebo zaujetí vůči určité společenské
skupině, a to mimo jiné apelem na emoce a účelovou manipulací reality.
Ať už si tedy vyberete kterýkoliv ze tří nabízených filmů, mějte na
paměti, že propaganda začíná tam, kde končí kritické myšlení.


Věčný žid - Fritz Hippler
 (CSFD)

Věčný žid je vrcholem nacistické antisemitistické propagandy.
Dokumentárním způsobem představuje židy jako morálně pokleslý národ,
který parazituje na ostatních vyspělejších národech. Věčný žid využívá
nepřebernou paletu propagandistických technik. Od záběrů vytržených z
kontextu, přes scény zinscenované přímo pro film, až po očividnou
snahu šokovat. Věčný žid je odstrašujícím příkladem propagandy, která
nemá za cíl nic jiného než přímočaré šíření lží a nenávisti.



Zeitgeist - Peter Joseph
(CSFD)

Zeitgeist je velmi zajímavý dokument, který skutečně do značné míry
odráží ducha současné doby. Jednoduchým, ale efektivním způsobem
prezentuje konspirační teorie týkající se křesťanství, 11. září, a
světovládných plánů nadnárodních korporací. Zeitgeist však zdaleka
není dokumentem objektivním. Pod záminkou snahy otevřít divákům oči
jim kolem nich váže pestrobarevný šátek a hraje s nimi vlastní
loutkové divadlo.



Zítra se bude tančit všude - Vladimír Vlček
(CSFD)

Zítra se bude tančit všude je zářným příkladem budovatelského optimismu, pod jehož vlajkou ruku v ruce dojdou k prosperitě a světovému míru. Nebo…! Patetický muzikál autenticky zvěčňuje jednu ze stránek ducha doby počátku 50. let. K jeho zajímavost přispívá skutečnost, že autorem scénáře je básník a spisovatel Pavel Kohout.