Bollywod

POZOR!!! ZAČÍNÁME UŽ V 17:00!!!

Bollywood - hindský film z Bombaje

Jak už jsem v názvu napověděla, Bollywood je (neoficiální) označení pouze pro film natočený v bombajských ateliérech a v hindském jazyce, není tedy správně pod toto pojmenování zahrnovat všechny filmy natočené v Indii. V dalších oblastech Indie vznikly podobné filmové aglomerace, např. Kollywood, ty točí filmy v dalších jazycích, kterými se v Indie mluví.

Západní divák bollywoodské filmy vnímá jako muzikály a není se čemu divit. Ve filmech jsou zpívané taneční pasáže, ale děj nikam neposouvají. Indické produkce jsou opravdu megalomanské a podle toho vypadá i obsazení (velké množství lidí), bohaté kostýmy, kulisy i štědré venkovní scény a krásnou scenérií indické přírody. Klasickým námětem je milostná zápletka, historické události, ale v poslední době i nějaký ten "akčňák" ;) 

Nicméně nejsou tyto filmy vždy nadšeně přijaty západní kritkou, přistupuje se k nim s jistým despektem. Což si myslím, že je škoda, protože i tyto filmy mohou být zdrojem dobré zábavy. Přesvědčte se sami :)

3 idioti 

http://www.csfd.cz/film/248782-3-idiots/

Svižná komedie z vysokoškolského prostředí. Nicméně i tady se najde příležitost pro společenskou kritiku, jak je ale pro tyto filmy typické, vše nakonec dobře dopadne.

Lagaan - tenkrát v Indii

http://www.csfd.cz/film/82632-lagaan-tenkrat-v-indii/

Indie v období britské kolonizace. Co se stane ve chvíli, kdy je po původním obyvatelstvu žádána vyšší daň?  Dojde k sázce mezi velícím důstojníkem a vesnickým buřičem.Porazí Indové Brity v jejich národním sportu - kriketu?

Devdas

http://www.csfd.cz/film/169633-devdas/zajimavosti/

Velkolepý příběh lásky se stejně velkolepou vizuální stránkou.

Louis de Funes

Louis de Funès (1914-83)

Osobnost, které je věnované další téma, snad ani není nutné nějak dlouze představovat. Louis de Funès, jeden z nejslavnějších (nejen francouzských) komediálních herců všech dob, obzvláště v našich končinách, kde byl ve většině filmů geniálně nadabovaný Františkem Filipovským. Ačkoliv se do obecného povědomí diváku dostal až v padesáti letech (1964 – rok Četníka ze Saint-Tropez a prvního Fantomase), zanechal ve francouzském filmu stopu jako málokdo jiný.

Na jeho téma jsem si připravil tři komedie se společným rysem – v každé z nich má Louis jako hereckého partnera dalšího z významných francouzských herců.

Velký flám (1966)

Co se může všechno stát, když je nad válečnou Paříži sestřelen britský bombardér…Snímek z roku 1966 je první z filmů, které poněkud nevážně reflektovaly období okupace Francie např. spolu s trilogií o Sedmé rotě. Louis de Funès, hrající cholerického dirigenta, se zde setkal s dalším skvělým francouzským komikem, Bourvilem.

Tetovaný (1968)

Setkání dvou legend francouzského filmu. Nadšený obchodník s uměním (Louis de Funès) bažící po tetování na zádech starého veterána (Jean Gabin), které vytvořil samotný Modigliani. Vzniká tak spousta komplikací i komických situací, které mají nečekané důsledky…

Pošetilost mocných (1971)

Intriky, korupce a podrazy, aneb španělský královský dvůr v 17. století. Na začátku bylo drama Victora Huga Ruy Blas, přetvořené do této ztřeštěné historické komedie. Louis de Funès si zde vystřihnul jednu z nejzápornějších rolí kariéry. Jako zkorumpovaný a intrikující don Saluste je na vrcholu svých hereckých sil. Jeho partnerem pro tento film se stal herec a slavný zpěvák Yves Montand.

Promítání 13. 11.

Začátek: 18:00

Téma:

Soudní dramata

Každý, kdo někdy navštívil soudní jednání, ví, že se u soudu občas dějí úžasné věci. V soudní síni se skrývá celý svět, jehož nesmírnost je však koncentrována do několika standartních rolí a pár sešitů procesních pravidel. Commedia dell’arte. Vstup je přitom zdarma a každé představení je jiné. Není divu, že prostředí soudní síně slouží filmařům konzistentně jako kulisa, která hostila některé z nejoceňovanějších filmů. Soudní dramata jsou totiž vždy o něčem jiném, než o soudním procesu samotném. Vždy hledají nějakou skrytou pravdu, kterou se pomocí precizních právních postupů snaží extrahovat z nepřehledné reality. Prostředí soudní síně je svým způsobem filmem ve filmu (nebo snem ve snu a la Inception), kterým se pointa vplíží divákovi do jeho nitra.

Jako filmový žánr jsou soudní dramata žánrem typicky americkým. Prvek poroty v americkém soudním systému je divácky atraktivní, protože automaticky nabízí subjekt, jehož očima může divák příběh vnímat. Americká soudní dramata také typicky zobrazují boj s patologickými sociálními jevy, které americkou historii provázejí. Od náboženského fundamentalismu (Inherit the Wind), přes rasovou nesnášenlivost (To Kill a Mockingbird), až po homofobii (Philadelphia). Tato skutečnost ostatně odráží silnou roli, kterou soudnictví v americkém ústavním systému hraje, a přelomová soudní rozhodnutí jako Loving vs Virginia nebo Brown vs Board of Education. 

Jeden prvek amerických soudních dramat si jistě vybaví každý filmový divák: NÁMITKA!

Kramerová versus Kramer

Drama zachycující spor rozvedených manželů o péči nad sedmiletým synem a jeho dopad na všechny zúčastněné. Těžištěm filmu je však vztah otce a malého syna, kteří jsou na sebe z ničeho nic odkázáni. Film získal pět Oscarů a v době úsvitu blockbusterů v něm stále zní slábnoucí tón nového Hollywoodu.

Philadelphia

Philadelphia jako jeden z prvních Hollywoodských filmů vnesl do veřejné diskuze téma viru HIV, homosexuality a homofobie. Tom Hanks hraje úspěšného právníka, který díky svému onemocnění a sexuální orientaci přišel o práci. S pomocí bývalého konkurenta (Denzel Washington) se snaží domoci spravedlnosti. Oproti morálně ambivalentní Kramerová versus Kramer je Philadelphia film s jasným morálním poselstvím a vírou ve spravedlnost.

Nesnesitelná krutost

Žádný správný žánr nemůže existovat bez svojí parodie. Poněkud přehlížená komedie bratří Coenů si střílí z cynických právníků a nejrůznějších stereotypů, kterými jsou soudní dramata zabydlena. Film nabízí skvělé herecké výkony a černý humor typický pro filmy bratří Coenů. Morálka a spravedlnost jsou v Nesnesitelné krutosti tím, co vede příběh do absurdních končin.

OSTALGIE V NĚMECKÉ KINEMATOGRAFII

Snad v žádné jiné zemi než v Německu nebyla studená válka a konfrontace „Východu“ a „Západu“ více na očích: vznik Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky a především rozdělení Berlína na východní a západní část. Dva naprosto odlišné světy, koexistující těsně vedle sebe, oddělené „pouhou“ zdí … Život v NDR a zejména ve východním Berlíně byl plný každodenních absurdit, na které je dnes už možné vzpomínat s úsměvem, i když někdy bolestným. Ostalgie je hořkosladkým ohlédnutím za dobou, kdy ve volbách skutečná možnost volby neexistovala, nejčastějším módním doplňkem dětí byl modrý šátek kolem krku a pro 8 z 10 občanů byl ananas fantastickým výmyslem kapitalistů.

Go Trabi Go

Rok 1990. Znovusjednocení Německa, otevření hranic. Jedinečná příležitost pro rodinu z bývalé NDR vyrazit na výlet do Itálie, jak jinak než ve svém milovaném trabantu. Dokáží však překonat zákeřné nástrahy pro ně dosud neznámého světa, jako jsou nudistické pláže nebo cizí jazyky?

Sonnenallee

70. léta, východní Berlín. Michael má krátce před maturitou a rozhoduje se, co v životě dál. Jenomže dospívání není jednoduché, když s vámi v domě bydlí příslušník tajné policie, rodiče hrají proti režimu vlastní šarády a vaše první láska dává přednost západnímu klukovi. Naštěstí se dá alespoň sehnat zakázaná hudba! Tak trochu jiná Šakalí léta …

Good Bye Lenin!

Kdo z bývalého východního Berlína by se po pádu Berlínské zdi a nástupu kapitalismu chtěl dobrovolně vrátit zpátky do minulé doby? Jenže někdy prostě nemáte na výběr. Alexova matka, zanícená soudružka, upadla do kómatu, a když se probudila, vše bylo jinak. Šok způsobený tímto zjištěním by jí však mohl vážně ublížit – a tak Alex v rámci všeobecného nadšení ze západního světa rozehrává rafinovanou hru na „staré dobré časy“.

Markéta Randová