neděle 15. prosince 2013

18. 12. 2013
Začátek v 18.00

SHAKESPEARE VE FILMU

William Shakespeare. Významný anglický dramatik a básník, narodil se, umřel a je pochován ve Stratfordu nad Avonou. Autor komedií, dramat, sonetů, mezi nejznámější díla patří Romeo a Julie – příběh věčné lásky dvou milenců z fakt ale hodně rozhádaných rodin, a Hamlet – tak trochu zvláštní princ, co si povídá s lebkou … Tak takhle nějak asi vypadá maturitní minimum znalostí o Williamu Shakespearovi. O jeho kvalitách v BiograFFu polemizovat nebudeme – ale podíváme se na to, jak texty tohoto anglického barda obstály na stříbrném plátně. Filmových adaptací Shakespearova díla je velké množství, vy máte v hlasování možnost vybrat si mezi třemi snímky, z nichž každý představuje trochu jiný přístup k autorově předloze a všechny se mohou opřít o silné herecké obsazení.




Muži obletovaná Bianca by se ráda vdávala, jenomže její otec o tom nechce nic slyšet, dokud se neprovdá její starší Kateřina. Ta má však svoji hlavu a pomyšlení na vdavky do ní rozhodně nepatří. Zdá se, že najít nápadníka pro ni bude úkolem nemožným … nebo ne? Shakespeare tuto svoji komedii situoval do Itálie a režisér Franco Zeffirelli dokázal natočit její věrnou adaptaci, které navíc vtiskl i italský temperament, který pozdvihuje typicky anglicky pichlavé dialogy o úroveň výš. Třešničkou na dortu je pak obsazení hlavní dvojice Kateřiny a Petruccia, které si zahráli Elizabeth Taylorová a Richard Burton. V té době byli ještě manželským párem a zlé jazyky tvrdí, že při natáčení hádek a slovních potyček vlastně ani nehráli...





Drama Hamlet snad netřeba blíže představovat – příběh dánského prince a jeho nešťastného pátrání po příčinách smrti jeho otce budete znát z knih, divadla nebo některého filmového zpracování. Jak by však vypadal Hamletův příběh z pohledu některé z vedlejších postav – třeba jeho přátel Rosencrantze a Guildensterna? Stejnou otázku si položil i režisér a scénárista Tom Stoppard a v tomto snímku se na ni snaží odpovědět. Vznikl tak herecký koncert Garyho Oldmana a Tima Rotha, kteří nás v rolích Hamletových přátel provedou zákulisím událostí a ukáží, že i dobré úmysly někdy přijdou vniveč a není úplně jednoduché zapamatovat si, kdo vlastně jste. A možná přijde i Hamlet …




Když už si půjčujete peníze od lichváře, dávejte pozor, co bude chtít na oplátku – dávat do zástavy libru svého masa se nedoporučuje … Kupec benátský je také věrný své literární předloze, s jedním velkým rozdílem: zatímco Shakespeare jej napsal primárně jako komedii, režisér Michael Radford otočil o 180° a natočil tento film jako drama, ve kterém komediální prvky jen sporadicky zaskočí na návštěvu (o to jsou vítanější). Středověké Benátky jsou plné potemnělých zákoutí a z židovského lichváře Shylocka v podání Al Pacina mrazí v zádech.

sobota 7. prosince 2013

11. 12. 2013
Začátek v 18:00

Téma:

Klasický Hollywood II - Ginger & Fred


Fred Astaire a Ginger Rogersová. To jsou jména, která jsou neodmyslitelně spjatá s prvním zlatým obdobím hollywoodského muzikálu. Jejich duety v uhlazených dekoracích podle stylu art deco dokázaly na malé ploše symbolicky vyjádřit lásku se vším mileneckým přitahováním, spory a romantikou*. Ve třicátých letech spolu natočili celkem devět filmů, poslední, desátý natočili v roce 1949.

Jak už to u muzikálu tohoto období bývá běžné, mnohem důležitější než děj, je kromě excelentních tanečních výkonů, choreografie, výprava a samozřejmě hudba, kterou k jejich filmům skládali takoví velikáni broadwayského muzikálu jako Irving Berlin (film Top Hat), Jerome Kern (Swing Time), nebo George Gershwin (Shall we Dance?)

Právě z těchto tří filmů si budete moci jeden vybrat. Doufám, že na vás zapůsobí podobně jako na mě. Tyto filmy mají totiž krásnou schopnost odnést vás pryč od reality. Do světa, kde nejsou žádné problémy, starosti a strasti. Všechno se vyřeší. A jak jinak, než tancem? Takže: „Smím prosit?“

                                                                                                                                                                                          






Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriozním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem „Cheek to Cheek“. (Zdroj: Česká televize)




Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. (Zdroj: ČT)




Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice „Ginger a Fred“. Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let – autory písní jsou George a Ira Gershwinovi. (Zdroj: ČT)




 Bergan, R. (2011). ...ismy, Jak chápat film. Slovart.





neděle 1. prosince 2013

4. 12. 2013
Začátek v 18:00

Téma:

OSTALGIE V NĚMECKÉ KINEMATOGRAFII

Snad v žádné jiné zemi než v Německu nebyla studená válka a konfrontace „Východu“ a „Západu“ více na očích: vznik Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky a především rozdělení Berlína na východní a západní část. Dva naprosto odlišné světy, koexistující těsně vedle sebe, oddělené „pouhou“ zdí … Život v NDR a zejména ve východním Berlíně byl plný každodenních absurdit, na které je dnes už možné vzpomínat s úsměvem, i když někdy bolestným. Ostalgie je hořkosladkým ohlédnutím za dobou, kdy ve  volbách skutečná možnost volby neexistovala, nejčastějším módním doplňkem dětí byl modrý  šátek kolem krku a pro 8 z 10 občanů byl ananas fantastickým výmyslem kapitalistů.


Rok 1990. Znovusjednocení Německa, otevření hranic. Jedinečná příležitost pro rodinu z bývalé NDR vyrazit na výlet do Itálie, jak jinak než ve svém milovaném trabantu. Dokáží však překonat zákeřné nástrahy pro ně dosud neznámého světa, jako jsou nudistické pláže.


70. léta, východní Berlín. Michael má krátce před maturitou a rozhoduje se, co v životě dál. Jenomže dospívání není jednoduché, když s vámi v domě bydlí příslušník tajné policie, rodiče hrají proti režimu vlastní šarády a vaše první láska dává přednost západnímu klukovi. Naštěstí se dá alespoň sehnat zakázaná hudba! Tak trochu jiná Šakalí léta …



Kdo z bývalého východního Berlína by se po pádu Berlínské zdi a nástupu kapitalismu chtěl dobrovolně vrátit zpátky do minulé doby? Jenže někdy prostě nemáte na výběr. Alexova matka, zanícená soudružka, upadla do kómatu, a když se probudila, vše bylo jinak. Šok způsobený tímto zjištěním by jí však mohl vážně ublížit – a tak Alex v rámci všeobecného nadšení ze západního světa rozehrává rafinovanou hru na „staré dobré časy“.