Louis de Funes

Louis de Funès (1914-83)

Osobnost, které je věnované další téma, snad ani není nutné nějak dlouze představovat. Louis de Funès, jeden z nejslavnějších (nejen francouzských) komediálních herců všech dob, obzvláště v našich končinách, kde byl ve většině filmů geniálně nadabovaný Františkem Filipovským. Ačkoliv se do obecného povědomí diváku dostal až v padesáti letech (1964 – rok Četníka ze Saint-Tropez a prvního Fantomase), zanechal ve francouzském filmu stopu jako málokdo jiný.

Na jeho téma jsem si připravil tři komedie se společným rysem – v každé z nich má Louis jako hereckého partnera dalšího z významných francouzských herců.

Velký flám (1966)

Co se může všechno stát, když je nad válečnou Paříži sestřelen britský bombardér…Snímek z roku 1966 je první z filmů, které poněkud nevážně reflektovaly období okupace Francie např. spolu s trilogií o Sedmé rotě. Louis de Funès, hrající cholerického dirigenta, se zde setkal s dalším skvělým francouzským komikem, Bourvilem.

Tetovaný (1968)

Setkání dvou legend francouzského filmu. Nadšený obchodník s uměním (Louis de Funès) bažící po tetování na zádech starého veterána (Jean Gabin), které vytvořil samotný Modigliani. Vzniká tak spousta komplikací i komických situací, které mají nečekané důsledky…

Pošetilost mocných (1971)

Intriky, korupce a podrazy, aneb španělský královský dvůr v 17. století. Na začátku bylo drama Victora Huga Ruy Blas, přetvořené do této ztřeštěné historické komedie. Louis de Funès si zde vystřihnul jednu z nejzápornějších rolí kariéry. Jako zkorumpovaný a intrikující don Saluste je na vrcholu svých hereckých sil. Jeho partnerem pro tento film se stal herec a slavný zpěvák Yves Montand.

Promítání 13. 11.

Začátek: 18:00

Téma:

Soudní dramata

Každý, kdo někdy navštívil soudní jednání, ví, že se u soudu občas dějí úžasné věci. V soudní síni se skrývá celý svět, jehož nesmírnost je však koncentrována do několika standartních rolí a pár sešitů procesních pravidel. Commedia dell’arte. Vstup je přitom zdarma a každé představení je jiné. Není divu, že prostředí soudní síně slouží filmařům konzistentně jako kulisa, která hostila některé z nejoceňovanějších filmů. Soudní dramata jsou totiž vždy o něčem jiném, než o soudním procesu samotném. Vždy hledají nějakou skrytou pravdu, kterou se pomocí precizních právních postupů snaží extrahovat z nepřehledné reality. Prostředí soudní síně je svým způsobem filmem ve filmu (nebo snem ve snu a la Inception), kterým se pointa vplíží divákovi do jeho nitra.

Jako filmový žánr jsou soudní dramata žánrem typicky americkým. Prvek poroty v americkém soudním systému je divácky atraktivní, protože automaticky nabízí subjekt, jehož očima může divák příběh vnímat. Americká soudní dramata také typicky zobrazují boj s patologickými sociálními jevy, které americkou historii provázejí. Od náboženského fundamentalismu (Inherit the Wind), přes rasovou nesnášenlivost (To Kill a Mockingbird), až po homofobii (Philadelphia). Tato skutečnost ostatně odráží silnou roli, kterou soudnictví v americkém ústavním systému hraje, a přelomová soudní rozhodnutí jako Loving vs Virginia nebo Brown vs Board of Education. 

Jeden prvek amerických soudních dramat si jistě vybaví každý filmový divák: NÁMITKA!

Kramerová versus Kramer

Drama zachycující spor rozvedených manželů o péči nad sedmiletým synem a jeho dopad na všechny zúčastněné. Těžištěm filmu je však vztah otce a malého syna, kteří jsou na sebe z ničeho nic odkázáni. Film získal pět Oscarů a v době úsvitu blockbusterů v něm stále zní slábnoucí tón nového Hollywoodu.

Philadelphia

Philadelphia jako jeden z prvních Hollywoodských filmů vnesl do veřejné diskuze téma viru HIV, homosexuality a homofobie. Tom Hanks hraje úspěšného právníka, který díky svému onemocnění a sexuální orientaci přišel o práci. S pomocí bývalého konkurenta (Denzel Washington) se snaží domoci spravedlnosti. Oproti morálně ambivalentní Kramerová versus Kramer je Philadelphia film s jasným morálním poselstvím a vírou ve spravedlnost.

Nesnesitelná krutost

Žádný správný žánr nemůže existovat bez svojí parodie. Poněkud přehlížená komedie bratří Coenů si střílí z cynických právníků a nejrůznějších stereotypů, kterými jsou soudní dramata zabydlena. Film nabízí skvělé herecké výkony a černý humor typický pro filmy bratří Coenů. Morálka a spravedlnost jsou v Nesnesitelné krutosti tím, co vede příběh do absurdních končin.

OSTALGIE V NĚMECKÉ KINEMATOGRAFII

Snad v žádné jiné zemi než v Německu nebyla studená válka a konfrontace „Východu“ a „Západu“ více na očích: vznik Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky a především rozdělení Berlína na východní a západní část. Dva naprosto odlišné světy, koexistující těsně vedle sebe, oddělené „pouhou“ zdí … Život v NDR a zejména ve východním Berlíně byl plný každodenních absurdit, na které je dnes už možné vzpomínat s úsměvem, i když někdy bolestným. Ostalgie je hořkosladkým ohlédnutím za dobou, kdy ve volbách skutečná možnost volby neexistovala, nejčastějším módním doplňkem dětí byl modrý šátek kolem krku a pro 8 z 10 občanů byl ananas fantastickým výmyslem kapitalistů.

Go Trabi Go

Rok 1990. Znovusjednocení Německa, otevření hranic. Jedinečná příležitost pro rodinu z bývalé NDR vyrazit na výlet do Itálie, jak jinak než ve svém milovaném trabantu. Dokáží však překonat zákeřné nástrahy pro ně dosud neznámého světa, jako jsou nudistické pláže nebo cizí jazyky?

Sonnenallee

70. léta, východní Berlín. Michael má krátce před maturitou a rozhoduje se, co v životě dál. Jenomže dospívání není jednoduché, když s vámi v domě bydlí příslušník tajné policie, rodiče hrají proti režimu vlastní šarády a vaše první láska dává přednost západnímu klukovi. Naštěstí se dá alespoň sehnat zakázaná hudba! Tak trochu jiná Šakalí léta …

Good Bye Lenin!

Kdo z bývalého východního Berlína by se po pádu Berlínské zdi a nástupu kapitalismu chtěl dobrovolně vrátit zpátky do minulé doby? Jenže někdy prostě nemáte na výběr. Alexova matka, zanícená soudružka, upadla do kómatu, a když se probudila, vše bylo jinak. Šok způsobený tímto zjištěním by jí však mohl vážně ublížit – a tak Alex v rámci všeobecného nadšení ze západního světa rozehrává rafinovanou hru na „staré dobré časy“.

Markéta Randová

Promítání 23.10.2013

Promítání 23.10.2013

Začátek: 18:00

Téma: 

Agnieszka Holland

polská režisérka židovského původu, studovala na FAMU v Praze. Ve svých filmech se vrací ke svým kořenům - židovskému národu, ale také se nebojí uchopit jiná palčivá témata, která jsou nějakým způsobem kontroverzní. Dokáže mistrně zachytit hloubku lidské duše a její trápení.

Evropa, Evropa

Příběh židovského mladíka, aneb co všechno jste schopni podstoupit ze strachu o vlastní život...

Úplné zatmění

Tolik rozdílnosti, tolik vášně... Bouřlivý příběh jedné tragické lásky dvou prokletých básníků.

V temnotě

Vyobrazení života v ghettu za 2. světové války... Sonda do duševní obrody za vyhrocené situace.

Promítání 16.10.2013

Začátek: 18:00

Téma: 

James Bond 007 - 60. léta

Nejdelší a nejúspěšnější filmová série všech dob... její odkaz je všude kolem nás a ovlivňuje kinematografii po více jak 50. let. Co stojí za vznikem Jamese Bonda? Co z této postavy udělalo celosvětový fenomén? To vše se dozvíte na příštím promítání, které se zaměří na počátek slavného agenta a povolením zabíjet! 

Co se týká filmů, vybral jsem svoje tři nejoblíbenější bondovky z daného desetiletí.

Srdečné pozdravy z Ruska / From Russia with Love (1963)

Čistě špionážní film odehrávající se v Istanbulu. James Bond má získat pro britskou vládu zbrusu nový dešifrovací přístroj LECTOR. Nic ale není tak jednoduché jak se na první pohled zdá.

Thunderball (1965)
Svět je v ohrožení! Teroristická organizace SPECTRE vedená záhadným Ernestem Stavro Blofeldem unesla tři atomové bomby a požadují výkupné od britské vlády. Stopa zavede Jamese Bonda do Nassau na Bahamách, kde se musí vypořádat s Blofeldovým nejlepším spolupracovníkem - Emilio Largem. 

V tajné službě Jejího veličensta / On Her Majesty's Secret Service (1969)

Nejpodceňovanější bondovka ze všech a přitom má snad nejkrásnější atmosféru, soundtrack a příběh. Víc vám o ní nepovím, snad jen to, že je to nejosudovější mise v kariéře Jamese Bonda.

Promítání 9.10.2013

Promítání 9.10.2013

Začátek: 18:00

Téma:

Československý válečný film

Dalším z témat BiograFFu na tento semestr bude zobrazení druhé světové války či okupace a života za Protektorátu v československém filmu. Jedná se o téma velmi široké – až do dneška o něm bylo natočeno téměř 100 celovečerních filmů, z nichž značná část spadá před rok 1989. Tato tématika byla velmi oblíbená a zahrnuje mnoho zcela odlišných filmů nejrůznější kvality i námětu – ať už se jedná o komorní dramata, heroizující eposy, literární adaptace či propagandistické snímky. Pro tuto variabilitu jsem vybral tři filmy, které jednak charakterizují tři velké proudy československého válečného filmu, jednak se dotýkají tří různých prostředí (Protektorát, západní a východní frontu):

                                                                                   Atentát

Na podzim 1941 přijíždí do Prahy Reinhard Heydrich jako zastupující říšský protektor a spouští teror, kterým zlomí domácí odboj a vyvolá v zemi velkou nenávist. Londýnská exilová vláda se rozhodne jednat…

Zástupce „dokumentárního“ směru v ČS kinematografii z roku 1964, který se snaží více méně bez příkras a zjevných ideologických narážek zobrazit okolnosti a průběh atentátu na Heydricha podle soudobých poznatků. Film zaujme především svým realistickým provedením a na svou dobu historicky věrným zpracováním.

                                                                               Nebeští jezdci

„Ghost riders in the sky…“

Film z roku 1968, z doby kulturního uvolnění. Tomu odpovídá i jeho téma – život československých letců z bombardovacích perutí v Anglii. Jedná se o „nezávislý“ film ve smyslu že nebyl poplatný oficiální tvorbě ani oficiálnímu výkladu dějin zahraničního odboje. Film, občas pro své téma srovnávaný s Tmavomodrým světem, si všímá nejen bojového nasazení letců, ale i jejich normálního, každodenního života, takže se blíží spíše komornímu dramatu než klasickému válečnému filmu. Zajímavé je rovněž, že na rozdíl od jiných československých válečných filmů (např. Sokolova) nepřejímá zcela černobílé rozdělení odbojář/voják x zlý Němci.

                                                                                 Sokolovo

Ze Západu se můžeme ve filmech přenést na východní frontu, kde se odehrává Sokolovo, slavný progandistický film z roku 1974. Režisér Otakar Vávra v něm zobrazil vznik československé zahraniční jednotky v Sovětském svazu a její první bojové nasazení na Východní frontě. Film je ovšem silně poplatný době svého vzniku, takže se jedná o silně ideologické dílo, což se projevilo především na černobílém schématu a vykreslení západního odboje.

Promítání 2.10.2013

Začátek: 18:00

Téma:

Alejandro Jodorowsky

Alejandro Jodorowsky - Leonardo da Vinci surrealismu narozený v roce 1929 v Chile ukrajinským rodičům. Spisovatel, herec, režisér, autor komiksů, skladatel a duchovní guru proslul především díky svým filmům, které v sobě spojují barokní estetiku Federica Felliniho a psychoteror Davida Lynche.

„Očekávám od filmu to, co většina severoameričanů očekává od psychedelických drog. Rozdíl je v tom, že ten kdo tvoří psychedelický film, by neměl vytvořit film, který ukazuje vize člověka, který si vzal pilulku. On musí pilulku vyrobit.“

Avantgardní obsah komunikovaný prostřednictvím strhující (a často šokující) vizuální formy se snaží v divákovi probudit emoce a otázky, které jej mají přivést blíže k pravdě.

Alejandro Jodorowsky začal svoji kariéru cirkusový klaun v Santiagu, hlavním městě Chile, kde posléze začal pracovat i jako divadelní režisér a založil vlastní divadelní soubor „Teatro Mimico“. V roce 1952 se přestěhoval do Paříže, kde působil jako mim po boku Marcela Marceou a učinil své první krůčky vstříc filmové režii. V roce 1960 přesídlil do Mexica, kde režíroval svůj první celovečerní film Fando y Lis, který na své premiéře na filmovém festivalu v Acapulcu v roce 1968 vyvolal bouřlivé protesty a následně byl v Mexiku zakázán. V Mexiku Jodorowsky rovněž potkává buddhistického mnicha Ejo Takata, který jej přivádí k východní filozofii, která se zásadním způsobem otiskla ve filmech El Topo a Holy Mountain, které spolu s psychologickým thrillerem Santa Sangre představují vrchol jeho tvorby. Právě jeden z těchto tří filmů si budete moci zvolit pro nadcházející filmový večer. 

El Topo (1970)

Psychedelický western o dvou dějstvích vypráví příběh pouti tajemného pistolníka za osvícením. El Topo stojí na počátku fenoménu půlnočních filmů a získal Jodorowskému přízeň Johna Lennona, který prostřednictvím podnikatele v hudebním průmyslu Allena Kleina zajistil distribuci po celých Spojených státech.

Holy Mountain (1973) 

Téma pouti za poznáním a osvícením dovádí Jodorowsky do extrému ve filmu Holy Mountain, jehož vznik finančně podpořil Allen Klein a John Lennon. Film staví diváka před silně symbolický a vizuálně nesmírně provokativní příběh spirituální smrti a znovuzrození skupiny lidí bažících po nesmrtelnosti ležící na vrcholu tajemné Svaté hory.

Santa Sangre (1989)

Santa Sangre je oproti Jodorowského filmům ze 70. let konzervativní variací na Hitchcockovo Psycho. Vypráví příběh mladého muže pocházejícího z cirkusového prostředí, který prohrává freudovskou bitvu s děsivým traumatem utrpěným v dětství.

Santa Sangre představuje na více než dvacet let poslední umělecky svobodný film Alejandra Jodorowského. Po producenty sešněrovaném Rainbow Thief se Jodorowskému podařilo vrátit k filmové režii až autobiografickým snímkem The Dance of Reality z roku 2013. 

Petr Suchánek