FILMY PODLE STEPHENA KINGA

Promítání 13. 3. 2014, začátek v 18:00.

Americký spisovatel Stephen King je bezpochyby jednou z nejvýraznějších osobností na literárním poli hororu, sci-fi a fantasy. Napínavá zápletka, propracované charaktery, neodhadnutelný vývoj příběhu, tajemno, mrazení v zádech … to vše a mnohem více čeká na čtenáře jeho povídek a románů. A protože dobrých a originálních příběhů není nikdy dost, není divu, že po jeho předlohách sáhl nejeden režisér, a filmy jako Osvícení, Misery nechce zemřít či Vykoupení z věznice Shawshank patří do zlatého hollywoodského fondu. V Biograffu budete mít možnost seznámit se s některou z méně známých filmových adaptací Kingova díla. Tři různí režiséři, tři různé přístupy, tři různé filmy, tři různé předlohy – vše ale vychází z jednoho Stephena Kinga.

Mrtvá zóna (1983)

Jedním z Kingových častých témat je obyčejný člověk, který získá nadpřirozené schopnosti, a jeho vyrovnání se s touto situací. Už strýček Ben věděl, že s velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. Christopher Walken ztvárnil pod taktovkou režiséra Davida Cronenberga učitele, který po probuzení z kómatu zjišťuje, že když se někoho dotkne, může vidět jeho minulost i budoucnost. Může však člověk jít proti osudu a takovouto budoucnost změnit?

Mlha (2007)

Po úspěšných adaptacích „vězeňských“ Kingových příběhů Vykoupení z věznice Shawshank a Zelená míle se režisér Frank Darabont vrátil ke spisovatelovi potřetí. Dalo by se říci, že i tentokrát se postavy ocitají v jakémsi vězení – obyvatelé městečka jsou záhadnou hustou mlhou uvězněni v místním obchodním domě. Záhy zjišťují, že mlha nepřišla sama, ale ukrývá stvoření, která proti nim rozhodně nechovají přátelské úmysly. Jenomže napětí narůstá i mezi skupinou přeživších a již brzy bude čas položit si otázku, zda větší nebezpečí číhá venku nebo uvnitř …

Nadaný žák (1998)

K tomu, aby čtenáři běhal mráz po zádech, nepoužívá King vždy jen nadpřirozeno – vystačí si i s „normálním“ zlem. Příkladem je jeho novela Nadaný žák, kterou zfilmoval Bryan Singer. Dospívající mladík odhalí, že stařec žijící v sousedství je ve skutečnosti nacistický válečný zločinec (v démonickém podání Iana McKellena), ukrývající se před spravedlností. Uzavírá s ním dohodu – neprozradí jeho identitu, ale na oplátku mu stařec bude vypravovat o nacistické ideologii a válečných činech. Mladíkova zvědavost však postupně přerůstá v nezdravou fascinaci …

Terry Gilliam - promítání 6. 3. 2014

Alespoň některý film Terryho Gilliama jste jistě viděli v televizi někdy uprostřed noci v polospánku. Možná jako malí, když vás rodiče zrovna nechali vzhůru, nebo možná když jste se jednou vrátili domů z tahu. Nepamatujete si jeho jméno, děj ani konec, ale zcela určitě si pamatujete bizardní estetiku, v níž se mísí opulentnost s ošklivostí, vysoké s nízkým a grotesknost s tragičností. Vlastně to dost možná byl sen.

Režisér Terry Gilliam se proslavil jako jediný americký člen britské komediální skupiny Monty Python. Je autorem typických animací, které spojovaly jednotlivé skeče, a před kamerou se objevoval jen zřídka. Jeho celovečerním režijním debutem byl Monty Python a svatý grál z roku 1975. Od roku 1977 potom točí vlastní filmy, k nimž v mnoha případech napsal i scénář. Pro Gilliamovi filmy je typický motiv fantazie a šílenství. Hlavní hrdinové utíkají z nehostinné reality do často o nic lepších vlastních světů. S několika výjimkami se jedná o žánry fantasy a sci-fi. Pro vizuální stránku je charakteristická barokní estetika s všudypřítomným rozkladem.

Pro Gilliamovi filmy jsou typické rovněž nejrůznější produkční problémy. Natáčení filmu Kdo zabil dona Quixota bylo překaženo zraněním herce v titulní roli a povodní. Imaginárium doktora Parnasse se dostalo do poměrně závažných problémů, když Heath Ledger, který hrál jednu z hlavních rolí, zemřel před tím, než dotočil všechny své scény. Terry Gilliam se však nevzdává a vytrvale obohacuje svět filmu svojí unikátní vizí.

Zloději času (1981)

Šest trpaslíků a jeden osmiletý kluk se vydává na cestu časem, kde se setkává s Napoleonem (Ian Holm), Robinem Hoodem (John Cleese), králem Agamemnonem (Sean Connery) nebo absolutním zlem. Trpaslíci mají podle Gilliama představovat jednotlivé členy Monty Python.

Dobrodružství barona Prášila (1988)

Možná Gilliamův nejčastěji přehlížený film připomíná Barona Prášila od Karla Zemana. Nesmrtelný Baron Prášil se vydává na grandiózní dobrodružství, aby zachránil město beznadějně obležené tureckou armádou a fantazie mohla ještě jednou zvítězit nad vědou a technikou.

12 opic (1995)

Bruce Willis je zločinec vyslaný z post-apokalyptické budoucnosti na cestu časem do roku 1996, aby zachránil lidstvo před smrtící nákazou a získal pro sebe svobodu. Za pozornost stojí mladý Brad Pitt v roli šíleného anarchisty.

Severský odboj ve filmu

27. 2. 2014

Začínáme v 18.00

V následujícím promítání se podíváme do období 2. světové války ve Skandinávii.
Přestože je Dánsko malým státem, jeho okupace probíhala pozvolně. To ale neznamená, že rozpínavost nacistické moci obyvatelům nevadila...
Důležité bitvy o norské území se plně účastnila i Velká Británie, marně. Velikost odporu se ovšem přelila do silného odbojového uskupení, které bylo jedním z nejlepších (ne-li nejlepší) v Evropě.
Finsko bych zmínila především kvůli hrdinskému boji se Sověty.
Švédsko i během této války zachovalo neutralitu.
Island hrál také svou roli, ale sám se do průběhu války nezapojil.
Toto promítání bych chtěla pojmout jako poctu všem, kteří neváhali položit své životy za svou vlast a budoucnost národa. Prostředky boje a oběti na životech (na obou stranách) jsou tématem k diskuzi.

Plamen a Citron

http://www.csfd.cz/film/230173-plamen-a-citron/

Po té, co bylo roku 1943 nacistická nadvláda nad Dánskem už úplná, spoustě lidem došla trpělivost s nečinností dánského představenstva a začali bojovat s nenáviděnými Němci na vlastní pěst. I o tom je příběh slavné dvojice - Plamene (pro jeho ohnivě oranžové vlasy) a Citrona (dělníka automobilky citröen).

Max Manus

http://www.csfd.cz/film/234497-max-manus/

Film pojmenovaný po norském hrdinovi 2. světové války. Muži, který vytvořil nejlépe organizovanou odbojovou skupinu v Evropě. Ta si troufala i na velice odvážné cíle a při několika akcích je budeme moci sledovat i v tomto snímku.

Talvisota - "Zimní válka"

http://www.csfd.cz/film/154276-talvisota/

Tento snímek nereprezentuje odboj jako takový, ale je velkolepým eposem o statečnosti finského národa během tzv. Zimní války. (V případě výhry tohoto filmu budeme muset kvůli stopáži posunout začátek promítání již na 17.00)

Jean-Paul Belmondo: Policajt nebo rošťák? 20. 2. 2014

První BiograFF nového semestu se bude věnovat jedné z nejvýraznějších tváří francouzské kinematografie vůbec, Jean-Paulu Belmondovi, zvanému též Bébel.

Jako název promítání jsem si vypůjčil jméno jednoho z jeho filmů, který zároveň shrnuje dvě typické Belmondovi role - v komediích nebo detektivkách a navíc ukazuje typický charakter jeho postav. Nelze ovšem ani zapomínat na počátky jeho kariéry, spojené s Francouzskou novou vlnou. Ve výběru na promítání bude tedy jeden film ke každé zmíněné kategorii.

U konce s dechem (1960)

Jeden z prvních filmů ve kterých si zahrál Belmondo hlavní roli a zároveň jeden z jeho nejvíce oceňovaných snímků. Černobílý běh po Paříži pod taktovkou režiséra Godarda a atmosféra nastupujících 60. let, zástupce Nové vlny ve francouzském umění.

Velký šéf (1967)

Komedie o jedné velké loupeži a o muži tak inteligentním, že se mu hlava při chůzi naklání na stranu. Zástupce Belmondových komedií - skvělé obsazení (krom Belmonda ještě Bourvil, David Niven a Eli Wallach), skvělá režie (Gérard Oury - tvůrce Velkého flámu nebo Pošetilosti mocných), skvělá zábava.

Profesionál (1981)

I Francouzi umí točit filmy o agentech aneb Jean-Paul Belmondo na cestě za pomstou. Příběh agenta, zrazeného vlastní vládou jednak nabízí určitý kritický pohled na vztah Francie s postkoloniální Afrikou, ale především vyniká napětím i dramatičností a to vše je podbarvené slavnou melodií Chi Mai od Ennia Morriconeho.

18. 12. 2013

Začátek v 18.00

SHAKESPEARE VE FILMU

William Shakespeare. Významný anglický dramatik a básník, narodil se, umřel a je pochován ve Stratfordu nad Avonou. Autor komedií, dramat, sonetů, mezi nejznámější díla patří Romeo a Julie – příběh věčné lásky dvou milenců z fakt ale hodně rozhádaných rodin, a Hamlet – tak trochu zvláštní princ, co si povídá s lebkou … Tak takhle nějak asi vypadá maturitní minimum znalostí o Williamu Shakespearovi. O jeho kvalitách v BiograFFu polemizovat nebudeme – ale podíváme se na to, jak texty tohoto anglického barda obstály na stříbrném plátně. Filmových adaptací Shakespearova díla je velké množství, vy máte v hlasování možnost vybrat si mezi třemi snímky, z nichž každý představuje trochu jiný přístup k autorově předloze a všechny se mohou opřít o silné herecké obsazení.

ZKROCENÍ ZLÉ ŽENY (1967)

Muži obletovaná Bianca by se ráda vdávala, jenomže její otec o tom nechce nic slyšet, dokud se neprovdá její starší Kateřina. Ta má však svoji hlavu a pomyšlení na vdavky do ní rozhodně nepatří. Zdá se, že najít nápadníka pro ni bude úkolem nemožným … nebo ne? Shakespeare tuto svoji komedii situoval do Itálie a režisér Franco Zeffirelli dokázal natočit její věrnou adaptaci, které navíc vtiskl i italský temperament, který pozdvihuje typicky anglicky pichlavé dialogy o úroveň výš. Třešničkou na dortu je pak obsazení hlavní dvojice Kateřiny a Petruccia, které si zahráli Elizabeth Taylorová a Richard Burton. V té době byli ještě manželským párem a zlé jazyky tvrdí, že při natáčení hádek a slovních potyček vlastně ani nehráli...

ROSENCRANTZ A GUILDENSTERN JSOU MRTVI (1990)

Drama Hamlet snad netřeba blíže představovat – příběh dánského prince a jeho nešťastného pátrání po příčinách smrti jeho otce budete znát z knih, divadla nebo některého filmového zpracování. Jak by však vypadal Hamletův příběh z pohledu některé z vedlejších postav – třeba jeho přátel Rosencrantze a Guildensterna? Stejnou otázku si položil i režisér a scénárista Tom Stoppard a v tomto snímku se na ni snaží odpovědět. Vznikl tak herecký koncert Garyho Oldmana a Tima Rotha, kteří nás v rolích Hamletových přátel provedou zákulisím událostí a ukáží, že i dobré úmysly někdy přijdou vniveč a není úplně jednoduché zapamatovat si, kdo vlastně jste. A možná přijde i Hamlet …

KUPEC BENÁTSKÝ (2004)

Když už si půjčujete peníze od lichváře, dávejte pozor, co bude chtít na oplátku – dávat do zástavy libru svého masa se nedoporučuje … Kupec benátský je také věrný své literární předloze, s jedním velkým rozdílem: zatímco Shakespeare jej napsal primárně jako komedii, režisér Michael Radford otočil o 180° a natočil tento film jako drama, ve kterém komediální prvky jen sporadicky zaskočí na návštěvu (o to jsou vítanější). Středověké Benátky jsou plné potemnělých zákoutí a z židovského lichváře Shylocka v podání Al Pacina mrazí v zádech.

11. 12. 2013

Začátek v 18:00

Téma:

Klasický Hollywood II - Ginger & Fred

Fred Astaire a Ginger Rogersová. To jsou jména, která jsou neodmyslitelně spjatá s prvním zlatým obdobím hollywoodského muzikálu. Jejich duety v uhlazených dekoracích podle stylu art deco dokázaly na malé ploše symbolicky vyjádřit lásku se vším mileneckým přitahováním, spory a romantikou*. Ve třicátých letech spolu natočili celkem devět filmů, poslední, desátý natočili v roce 1949.

Jak už to u muzikálu tohoto období bývá běžné, mnohem důležitější než děj, je kromě excelentních tanečních výkonů, choreografie, výprava a samozřejmě hudba, kterou k jejich filmům skládali takoví velikáni broadwayského muzikálu jako Irving Berlin (film Top Hat), Jerome Kern (Swing Time), nebo George Gershwin (Shall we Dance?)

Právě z těchto tří filmů si budete moci jeden vybrat. Doufám, že na vás zapůsobí podobně jako na mě. Tyto filmy mají totiž krásnou schopnost odnést vás pryč od reality. Do světa, kde nejsou žádné problémy, starosti a strasti. Všechno se vyřeší. A jak jinak, než tancem? Takže: „Smím prosit?“

                                                                                                                                                                                          

TOP HAT

Astaire zde hraje, podobně jako v dalších šesti komediích, tanečníka z povolání Jerryho Traverse, jemuž osud nastrčí do cesty půvabnou bytost. Tentokrát je to modelka Dala Tremontová, se kterou se seznámí kuriozním způsobem v noci v londýnském hotelu, kde jsou oba ubytováni. Jerry má apartmá pod Daliným a ruší ji neustálým stepem, při kterém si notuje píseň No Strings. Dala nemůže spát a navštíví rušitele nočního klidu. Ten je uchvácen jejím půvabem. Malý noční incident je ale pouze začátkem dalších patálií. Chaotický milostný spletenec ve filmu vrcholí strhujícím číslem „Cheek to Cheek“. (Zdroj: Česká televize)

SWING TIME

Kabaretní hvězda Lucky (Fred Astaire) se stane v den své svatby obětí nemístného žertu kolegů v divadle a raději odjíždí s přítelem do New Yorku, aby se vyhnul veřejné ostudě. Poté, co jeho vykutálený kamarád okrade neznámou dívku na ulici, pokouší se Lucky jeho chování napravit. Sleduje dívku až ke dveřím taneční školy, aby ji našel a omluvil se. Neváhá se kvůli tomu zapsat do kurzů tance. Krásná neznámá (Ginger Rogersová) však není žačkou, jak se domníval, ale velmi dovednou a trpělivou učitelkou tance. Nezbývá než předstírat, že naléhavě potřebuje doučování. Ve filmu Svět valčíků je třeba ocenit jeho gradující hudebně taneční výstavbu, kdy jednotlivá menší čísla jsou podřízena velkolepému finále, impozantnímu číslu Bojangles of Harlem, které svou stylizací připomíná broadwayské jevištní show. (Zdroj: ČT)

SHALL WE DANCE?

Příběh muzikálu je jednoduchý a opět v něm jde především o prostor pro skvělá taneční čísla legendární dvojice „Ginger a Fred“. Slavný tanečník Peter Peters s uměleckým pseudonymem Petrov, mistr v baletu, který k nelibosti svého zaměstnavatele do baletu přidává prvky stepu, si zamane získat srdce tanečnice Lindy Keetonové. Linda jako správná emancipovaná žena samozřejmě nemá v nejmenším úmyslu si Petera vzít. Alespoň zpočátku ne. A tady je prostor pro neodolatelného svůdníka Freda Astairea, aby tanečním uměním přivábil svou vyvolenou. Spolu se svou partnerkou Ginger Rogersovou předvedli špičkový výkon. Neuvěřitelné taneční kreace jsou doplněny hudebním doprovodem dokonale navozujícím atmosféru třicátých let – autory písní jsou George a Ira Gershwinovi. (Zdroj: ČT)




*  Bergan, R. (2011). ...ismy, Jak chápat film. Slovart.

4. 12. 2013

Začátek v 18:00

Téma:

OSTALGIE V NĚMECKÉ KINEMATOGRAFII

Snad v žádné jiné zemi než v Německu nebyla studená válka a konfrontace „Východu“ a „Západu“ více na očích: vznik Spolkové republiky Německo a Německé demokratické republiky a především rozdělení Berlína na východní a západní část. Dva naprosto odlišné světy, koexistující těsně vedle sebe, oddělené „pouhou“ zdí … Život v NDR a zejména ve východním Berlíně byl plný každodenních absurdit, na které je dnes už možné vzpomínat s úsměvem, i když někdy bolestným. Ostalgie je hořkosladkým ohlédnutím za dobou, kdy ve  volbách skutečná možnost volby neexistovala, nejčastějším módním doplňkem dětí byl modrý  šátek kolem krku a pro 8 z 10 občanů byl ananas fantastickým výmyslem kapitalistů.

Go Trabi Go!

Rok 1990. Znovusjednocení Německa, otevření hranic. Jedinečná příležitost pro rodinu z bývalé NDR vyrazit na výlet do Itálie, jak jinak než ve svém milovaném trabantu. Dokáží však překonat zákeřné nástrahy pro ně dosud neznámého světa, jako jsou nudistické pláže.

Sonnenallee

70. léta, východní Berlín. Michael má krátce před maturitou a rozhoduje se, co v životě dál. Jenomže dospívání není jednoduché, když s vámi v domě bydlí příslušník tajné policie, rodiče hrají proti režimu vlastní šarády a vaše první láska dává přednost západnímu klukovi. Naštěstí se dá alespoň sehnat zakázaná hudba! Tak trochu jiná Šakalí léta …

Good Bye Lenin!

Kdo z bývalého východního Berlína by se po pádu Berlínské zdi a nástupu kapitalismu chtěl dobrovolně vrátit zpátky do minulé doby? Jenže někdy prostě nemáte na výběr. Alexova matka, zanícená soudružka, upadla do kómatu, a když se probudila, vše bylo jinak. Šok způsobený tímto zjištěním by jí však mohl vážně ublížit – a tak Alex v rámci všeobecného nadšení ze západního světa rozehrává rafinovanou hru na „staré dobré časy“.