Začátek: středa 10.10. 18:00
Téma:
„Exploitation
film“ je souhrnný název pro filmy, které díky nízkému rozpočtu a umělecké
hodnotě lákají publikum pomocí cíleného využívání kulturních trendů, násilí,
sexu nebo zvláštních efektů. Mnoho exploitation filmů díky kontroverznímu
obsahu získalo kultovní status, a nálepka exploitation se tak postupně stala
pro filmové producenty snadným způsobem jak získat za málo peněz hodně muziky.
Zejména v USA vzniklo ve druhé polovině dvacátého století mnoho subžánrů exploitation,
jmenovitě například blaxploitation (Shaft, Blackula, Dolemite), slasher films
(Halloween, Nightmare of Elm Street, Friday the 13th), monster movies a mnoho
dalších. Moderním zástupcem tohoto žánru je například Quentin Tarantino, který
mu složil poctu ve filmech Jackie Brown a Death Proof.
Fenomén
exploitation films můžeme snadno vysledovat i v české a československé
kinematografii, pro jejíž subžánr se elegantně nabízí název "czechsploitation". České
exploitation filmy se typicky inspirují americkými žánry, jejichž tropy oživují
českými figurami, případně staví svůj apel na využívání specifik českého
prostředí. Bezpečným poznávacím znakem
czechsploitation filmu je nízké kritické a divácké hodnocení poplatné
cyničnosti českého publika. Často oprávněná kritika režie a hereckých výkonů
totiž přehlíží nové hodnoty, kterou czechsploitation vytváří: syrový komentář
doby ve všech jejích obscénnostech, a humor na účet jeho autorů.
Czechsploitation je také studnicí vynikajících nápadů, jejichž původci letěli příliš
blízko Slunci a jako Ikaros se zřítili do moře. České béčko tak přes své časté technické a narativní nedostatky působí v hřebejkovském mainstreamu osvěžujícím dojmem.
První opravdový
czechsploitation film je pravděpodobně sci-fi horor Upír z Feratu (1981), ve kterém závodní auto jezdící na krev připravuje o
život nic netušící řidiče. Režie Juraje Herze silně připomíná filmy Davida
Cronenberga z 80. let (Scanners,
Videodrome, The Fly), ve kterých typicky fádní zevnějšek skrývá zhoubné
organické bujení. Upíru z Feratu uškodila dobová cenzura, ale námět a herecký výkon Jiřího Menzela v hlavní roli z něj dělají film, který stojí za zhlédnutí.
Zlaté období
czechsploitation nastává v 90. letech, kterým kralují režiséři Jaroslav
Soukup (Kamarád do deště, Svatba Upírů,
Byl jednou jeden polda) a Vít Olmer (Tankový
prapor, Playgirls, Nahota na prodej). Nahota na prodej (1993) často posmívaného Víta Olmera je skutečným klenotem. Scénář
Josefa Klímy vede diváky do kriminálního podsvětí plného násilí, prostituce a
nelegální pornografie. Akční film
zachycující excesy divokého kapitalismu 90. let, plný více či méně záměrného
humoru, staví monumentální pomník doby, která mu umožnila vzniknout.
Rok 2004 přinesl
hororovou komedii Choking Hazard, která je českou odpovědí na britský Shaun of
the Dead: skupina lidí na filozofickém semináři v odlehlém hotelu Halali
se snaží ubránit útoku zombie myslivců. Film od tvůrců teď už legendárního Byl jsem mladistvým intelektuálem (1998) na svůj britský protějšek mnoho ztrácí, ale i
tak jde o velmi originální zpracování žánru zombie hororu. Za zmínku stojí i
nechvalně proslulý film Bastardi (2010) Tomáše Magnuska, který využívá problém
vzrůstající násilnosti žáků jako oporu nevkusně tragikomického příběhu. Příběh
Bastardů, ve kterém se z dobromyslného učitele stane vrah, odráží příběh
Mangnuska samotného, který se z dobromyslného amatéra proměnil v rasistického sociopata.
Zlatý věk czechsploitation už možná minul, ale právě teď nastává čas dát českým béčkovým filmům, co jim patří: uznání jako žánr sám o sobě, který v sobě spojuje to nejlepší a nejhorší z české kinematografie a obnažuje ji tím až na kost.
Petr Suchánek
Nahota na prodej (CSFD)
Choking Hazard (CSFD)
Žádné komentáře:
Okomentovat